Můj příběh

Ahoj/Dobrý den,

Srdečně vás vítám při čtení prvního článku na mém blogu.

Nesmírně si vážím každého, kdo se rozhodl věnovat svůj čas tomuto příběhu.

Jmenuji se Natálie. Přezdívám si Krtek Kochlík.

Jak tyto přezdívky vznikly? Přichystal mi je sám ŽIVOT…

Březen rok 2002

Rok, kdy všechno začalo…

Narodila jsem se jako zdravé miminko, tedy takto to z počátku vypadalo.

Přibližně ve třech měsících života mi celé tělo obsypaly podivné, červené, bolestivé bouličky, které doprovázely vysoké horečky. Moje tehdejší dětská lékařka mamince sdělila, že půjde pravděpodobně o nějakou běžnou dětskou nemoc. Bohužel, ta lékařka neměla ani tušení, jak šeredně se mýlila.

Můj zdravotní stav byl ode dne horší a horší. Maminka na nic nečekala a odvezla mě do jedné z nejmenovaných pražských nemocnic. Lékaři si nade mnou dlouho lámali hlavy. Trvalo jim, než odhalili opravdovou příčinu. Ale dokázali to.

A pak zazněla diagnóza -autoimunitní onemocnění (revmatická artritida). Jedná se o nevyléčitelné onemocnění. Nedá se jej úplně zbavit. Lze pouze potlačovat jeho symptomy -nejčastěji vysokými dávkami kortikoidů v kombinaci s biologickou léčbou. Onemocnění vzbuzuje v těle prudkou zánětlivou aktivitu…

Ale kde se vzalo ve mně? Oba rodiče zdraví, sourozenec taky…

Nastala kolečka vyšetření. Bylo nutné zjistit, jak velkou škodu onemocnění stihlo v těle napáchat. Výsledky prokázaly postihnutí kloubů, ale také měkkých tkání (vnitřní orgány + oční sítnice). Podrobnější vyšetření očních sítnic ukázala jejich nenávratné poškození. To znamenalo jediné -během života kompletní ztráta zraku…

Dětství

Dětství jsem trávila primárně hospitalizovaná po nemocnicích. Do mateřské školy jsem docházela sporadicky. Když mi bylo dobře, chodila jsem tam moc ráda. Ve školce se mnou pobývala moje babička jako asistentka. Zrak byl sice ještě téměř v normálu, ale musela jsem pravidelně užívat léky a kapat kapky do očí. Což by paní učitelky, vlivem péče o ostatní děti, nestíhaly.

Základní škola

Čas šel dál. Nastala doba na zahájení školní docházky.

Rodiče dlouho zvažovali, na kterou školu mě dát. Možnosti byly dvě – specializovaná anebo běžná.

Nakonec jsem nastoupila na běžnou základní školu jako integrovaná s asistencí.

A víte, jak to celé dopadlo? Školní docházku jsem zahajovala se zrakem na dobré úrovni a vycházela z ní jako prakticky nevidomá. Zbyl mi pouze světlo-cit na levém oku. V roce 2023 jsem však přišla i o něj. A od té doby je ze mě právoplatný Krtek.

A proč Krtek? Protože krtci taky přece vůbec nic nevidí, nu ne? ☺️

Střední škola

Středoškolské vzdělání jsem si již vybírala sama. Dostala jsem se na pražské gymnázium pro zrakově postižené.

V roce 2021 jsem nastoupila do maturitního ročníku. Ale k maturitě jsem nedošla. Skončila jsem totiž na necelé dva měsíce hospitalizovaná na psychiatrii. Studium jsem na rok přerušila. A ne, nezbláznila jsem se z maturity. Jen mé psychické potíže se rozhodly vygradovat v tu nejméně vhodnou dobu.

Studium jsem obnovila v roce 2022. Ale bohužel, ani v tomto roce to nedopadlo.

Tentokrát mi mé plány překazila meningitida (zánět mozkových blan). Ta potvora byla tak zákeřná, že mě na dlouhé tři měsíce připravila kompletně o sluch.

Koncem roku 2023 jsem podstoupila operaci kochleárního (sluchového) implantátu. Implantace byla úspěšná. Vrátila mi tolik potřebný smysl -SLUCH. Na druhém uchu používám naslouchadlo. Odtud pramení druhá přezdívka Kochlík.

Rok 2024

V tomto roce jsem se dávala zpět dohromady, jak po nemoci, tak i sžíváním se s ušima na baterky. Vrátila jsem se ke studiu. Přestoupila jsem na gymnázium pro sluchově postižené.

Současnost

V současné době žiju spokojený a šťastný život. Studuju. Dělám to, co mě baví, plním si sny. Ale hlavně -jsem šťastná tady a teď. Naučila jsem se neplánovat. Protože už chápu, že není podstatná minulost ani budoucnost. Podstatná je přítomnost.

A proč to celé píšu?

Protože mám co říct. Protože miluju psaní. Protože mi připadá škoda, aby příběhy, které jsou psané životem, ležely jen tak ve složce. Mají právo spatřit denní světlo.

Vše ostatní nechávám VESMÍRU… Ať se stane, co má se stát… 🌠

Blog je určen každému, koho zajímá život, názory a zkušenosti jedné šílené, ukecané slečny. ❤️