Ahoj,
jsem Krtek. Ale neboj, zahradu ti nezkopu.
Jen se občas zavrtám do vlastních myšlenek a pak je vykopu sem – na blog.
Nevidím, neslyším úplně standardně (díky, techniko!), ale vnímám svět jinak. Hlouběji. Často i vtipně. A někdy dost syrově.
Jsem Natálie – slečna, co si rozumí se zvířaty, tichými místy a vlastními démony. Píšu o životě, který je jako horská dráha… ale bez návodu a se zpožděním ve zvukovém hlášení.
Najdeš tu úvahy, příběhy, tvoření i emoční výlety do nitra. Ať se sem zatouláš omylem nebo záměrem – klidně se rozhlédni (nebo rozčti).
Můžeš začít třeba mým příběhem, nebo jen tak skočit po čenichu do libovolného článku.
Volba je na Tobě… ☺️
Děkuji, že jsi tu se mnou. ❤️
